Návštěva jednací síně

Na konci ledna jsme měli s deváťáky úžasnou příležitost a zprestření hodin občanské výchovy. V Justičním paláci v Brně jsme byli přítomni dvou hlavních líčení. Nahlédli jsme tak do dvou neveselých příběhů.
V prvním líčení se jednalo o čtyřiadvacetiletého mladíka s pestrou trestní minulostí, který se dopustil maření výkonu soudního rozhodnutí – při výkonu trestu měl pozitivní test na metamfetamin.

Tento muž se bez průtahů přiznal a pro vysvětlení uvedl, že je stále závislý na drogách. Ve dvaceti letech poprvé nastoupil do výkonu trestu. Paní soudkyni zajímalo zejména, zda od onoho pozitivního testu na drogy u muže došlo k nějaké sebereflexi. Zda využil některý z nabízených podpůrných programů, které vězňům závislým na drogách nabízí např. organizace Podané ruce.

Druhé líčení se věnovalo muži, ročník 1976, který do soudní síně přišel podpírán berlí a poněkud dával na odiv své chatrné zdraví. Zmínil, že má kardiostimulátor a jeho srdce pracuje jen na 20 procent. Postěžoval si, že ve věznici není specializované kardio pracoviště a že není zařazen mezi invalidy. Tento muž se dopustil stejného trestného činu jako první obžalovaný – tedy maření výkonu soudního rozhodnutí tím, že ve stanovený termín nenastoupil do výkonu trestu.

Muž uvedl důvod, že si musel shánět léky. Jak jsme se následně dověděli, pro tyto případy lze požádat o odklad, což je pouze formalita. Muž ale místo toho ignoroval písemnou výzvu, kterou si prokazatelně převzal a nevěnoval pozornost ani nápadnému a tučně vytištěnému upozornění, že nenastoupí-li do výkonu trestu, dopustí se tím dalšího trestného činu. Původní trest si tak svým špatným rozhodnutím prodloužil na další měsíce.

Byly to dva smutné příběhy ze života, které si deváťáci vyslechli a prožili. Naštěstí jen jako vnější pozorovatelé, zástupci veřejnosti v soudní síni. Rozhodně to byl pro nás pro všechny silný a nesmírně poučný zážitek.

Mgr. Pavla Kočí